Posted on

Čokoláda

Od doby, kdy syn (1,5 roku) zjistil, že existují sušenky a čokoláda, musím stále důkladně kontrolovat, aby nezůstalo nikde nic podobného ležet v jeho dohledu a už vůbec ne v dosahu. Pokud čtete příspěvky pravidelně, určitě víte, že je velmi těžké ho přesvědčit o opaku toho, pro co se právě rozhodne. Uvedu konkrétní případ…

Když mu ráno připravím jogurt s cereálními kuličkami a on se rozhodne, že posnídá jen kuličky, nastává velmi náročná situace pro všechny zúčastněné… Nějaké říkanky, písničky, vyprávění, co za koho papá a co je na obrázku jogurtu, už dávno nefunguje… Tedy nastupuje na řadu další člen rodiny, podle toho, kdo je zrovna doma. Popíši Vám poslední scénku… Dcera tančila s písničkou z mobilu na gauči, dělala u toho různé obličeje a točila lustrem. Syn jogurt snědl, ani nemrkl, nestíhala jsem ho ani prokládat kuličkami. A ano uvědomuji si, jaké to může mít následky… 🙂

Jaké jsou Vaše zkušenosti s přesvědčováním dětiček u jídla?

Posted on

Kurzy 2020/2021

Na děti a rodiče se těšíme v těchto kurzech:

Poznáváme svět zvířátek (2-4 roky)

Pestré a hravé aktivity určené pro rodiče s dětmi ve věku od 2 do 4 let. Každou lekcí nás bude doprovázet nové zvířátko. Cílem kurzu je podpora nejen pohybového, ale i sociálního a rozumového vývoje dítěte. Prostřednictvím jednoduchých básniček, písniček, pohybových her, výtvarných činností a dalších pomůcek se budou děti rozvíjet v oblasti hrubé motoriky, řečových a rozumových schopností, sociálních dovedností i rytmického vnímání. V tomto věkovém období je velice důležitým tématem socializace dětí  v souvislosti s nástupem do MŠ. Děti jsou v bezpečném prostředí v přítomnosti maminek v malém kolektivu vrstevníků.

Pátek 11:00
1650 Kč/pololetí, 150 Kč/jednotlivá lekce

Pohybové hrátky (1-2 roky)

Cvičení rodičů s dětmi od 1 roku do 2 let. Cvičení je určené pro nechodící, začínající, ale i chodící děti, které začínají poznávat pestrý a zajímavý svět i jinde než v domácím prostředí, seznamují se s novými situacemi. Cvičení je vedeno tak, aby podporovalo nejen pohybový, ale i sociální a rozumový vývoj dítěte. Prostřednictvím jednoduchých básniček, písniček, pohybových her a dalších pomůcek se budou děti rozvíjet v oblasti hrubé motoriky, řečových a rozumových schopností, sociálních dovedností a rytmického vnímání. Aktivity respektují individualitu dětí v tomto věku, protože děti v tomto období získávají nový pohled na svět, aktivně lezou, staví se s oporou, začínají chodit a objevují vše okolo. Pro rodiče je velmi těžké udržet jejich pozornost a zapojit je do nějaké řízené aktivity s ostatními dětmi. Proto dostávají děti v této kategorii větší volnost při cvičení. Děti si postupně zvykají na novou zkušenost řízené aktivity v kolektivu vrstevníků v bezpečném prostředí v přítomnosti maminek.

Pátek 9:00
1650 Kč/pololetí, 150 Kč/jednotlivá lekce

Pohybové hrátky (2-3 roky)

Cvičení rodičů s dětmi od 2 do 3 let. Cvičení je určené pro chodící „pokročilé“ děti. Cvičení je vedeno tak, aby podporovalo nejen pohybový, ale i sociální a rozumový vývoj dítěte. Prostřednictvím jednoduchých básniček, písniček, pohybových her a dalších pomůcek se budou děti rozvíjet v oblastech hrubé motoriky, řečových a rozumových schopností, sociálních dovedností, rytmického vnímání. Děti si zvykají na pravidelný zdravý pohyb, přiměřený jejich věku a schopnostem. V tomto období už děti samostatně stojí a dokonale ovládají koordinovanou chůzi, proto se aktivity zaměřují na rozvoj jejich samostatnosti při cvičení jednotlivých prvků a zlepšují koordinaci pohybů a rovnováhu.

Pátek 10:00
1650 Kč/pololetí, 150 Kč/jednotlivá lekce

Posted on Napsat komentář

Nočník

Další kapitolou, která stojí za zmínku je učení dětí chodit na nočník. Dceru (12 let) jsem jako vzorná matka začala pravidelně vysazovat na nočník velmi brzy. Snažila jsem se jí tam udržet různými způsoby. Krmily jsme psy, zpívaly a podobně. Bylo k podivu, vzhledem k její hyperaktivitě, že na nočníku vydržela sedět tímto způsobem klidně i 10 minut. Nikdy však nesplnila účel, pro který na tom nočníku seděla. Počkala, až ji obleču a došla to dokončit do dětského pokoje na koberec. Když jsem si po druhých narozeninách stěžovala po telefonu babičce, že jsem zvědavá, zda to vůbec vyřešíme do školky, dcera mě slyšela, přinesla nočník, postavila ho přede mě, stáhla si punčošky, sedla si a zvládla to… Jen jsem pochopila, že si v životě bude dělat to, co chce a tehdy, kdy to chce. Podobné tendence se u ní projevují pořád.

Jak to je s učením chození na nočník u mého syna (1,5 roku)… Myslela jsem si, že vše půjde hladce. Mám přece zkušenosti… a hladkému průběhu nasvědčovaly i další okolnosti…přestože je syn akční, hyperaktivní jako dcera se mi nezdá… Velmi rád si prohlíží knihy a vydrží u toho dlouho. Vše je samozřejmě jinak. Takže (opět používám moji oblíbenou formulaci) „vzhledem k tomu, že je inteligentní a silná osobnost, určitě se mu to bude jednou hodit “, nejde chození na nočník dle mých plánů. Vzhledem k důkladné teoretické i názorné přípravě, má perfektně zvládnutou techniku. Na slovní instrukci si přinese nočník, postaví ho přede mě, sedne si na něj, řekne „áí“. To používá, když má plnou plínku, hlasitě dvakrát zatlačí, zvedne se a jde uklidit nočník. Jakékoliv vysvětlování, že by na něm měl ještě chvilku posedět, nepomáhá a odmítá na nočníku sedět o vteřinu déle. Když vezmu knihu, jde si přesednout na mě. Takže, opět zjišťuji, když máte malé dítě, nejde nic podle plánů. A trpělivě čekám, až zjistí, co má být výsledkem jeho perfektně zvládnuté techniky.

Jaké máte zkušenosti s učením na nočník Vašich dětí? Podělte se o ně s námi.

Posted on Napsat komentář

Safari

V současné době vyhledáváme výlety, kde se setkáme s minimálním počtem lidí. Projížďka Safari parkem vlastním autem byla pro nás tedy ideální. Byli jsme již po druhé a Safari park nás nezklamal ani jednou. Teď navíc napodruhé jsme měli zážitek, který bychom určitě dobrovolně neabsolvovali, ale stalo se a budeme mít děsivou historku pro přátele po celý zbytek života.

Africké safari je nádherné, zvířata se chovají bezprostředně a můžete si je prohlédnout opravdu hodně z blízka. Při první návštěvě nám slintala žirafa na auto, prostě nádhera. Při druhé návštěvě byla zvířata aktivnější. Nevím, zda to bylo denní dobou nebo chladnějším počasím, ale užili jsme si projížďku maximálně. Na závěr jsme vjeli do lvího Safari. Moc jsme se těšili, že ukážeme synovi, jak vypadají skuteční lvi. Poslední návštěva lvů byla velmi silným zážitkem, dvě lvice polehávaly těsně u silnice a my jsme si je tak mohli prohlédnout opravdu z blízka. Bylo to nádherné.

Při naší druhé návštěvě o nás však začala jedna lvice projevovat zájem větší, než jsme si kdy mohli představit. Přišlo mi, že ji zaujal právě rok a půl starý syn a není nic příjemného vidět nervózní lvici, která obíhá auto, podle toho, jak přendáváte své batole. To už lvici odehnalo auto Safari parku, ze kterého mají lvi díkybohu respekt a reagují téměř okamžitě útěkem. My jsme se rozhodli nic nepokoušet a pomalu celou trasu projet bez dalších zastávek. Jsme rodina, které bohatě postačuje adrenalin ze slintající žirafy a dalších býložravců v bezprostřední blízkosti. Ale lvice se rozhodla jinak. Nevím, zda si chtěla jenom hrát nebo si nás cvičně ulovit, to jsem nedokázala posoudit, každopádně, když jsem viděla obrovskou lvici řítící se vedle našeho auta, nezvládla jsem sledovat vše, bylo to šílené.

Syna jsem přendala na druhou stranu a viděla, jak se k nám z kopce řítí druhá lvice, syna jsem strčila pod sedačky a dceři nařídila, aby se otočila, měla lvici těsně vedle sebe. Byl to děsivý pohled. Manžel trochu přidal, musel projet mezi jiným autem a stromem a sjet tak trochu ze silnice, lvice se po autě ohnala tlapou, ale tím jsme ji nechali na chvilku za sebou a Safari auto tak mohlo využít situace a opět nás lvic zbavit. Když jsem se ohlédla, viděla jsem, jak lvice nervózně a nedobrovolně utekla před Safari autem, přešlapuje a ohlíží se po nás. Pak jsme projeli těsně kolem obrovského lva, který nehnul ani chlupem a už jsme čekali na otevření brány. Jen jsem v tu chvíli doufala, že to bude rychlé.

Bylo to strašné, děsivé, všichni jsme se třásli a měli slzy v očích. Vůbec nechci domýšlet, co by bylo, kdyby manžel nebo Safari auto reagovali jinak, než reagovali. I kdyby se lvice nedostala do auta, těžko říct, zkoušet to nebudu a vylezla nám jen na auto, nebo něco podobného, umřeli bychom asi dřív strachem než na sežrání. Vzhledem k tomu, že lvi většinu dne, někde jsem četla až 20 hodin, bez zájmu proleží, nemohu přijít na to, jak je možné, že lvice byly tentokrát tak rozdováděné.

Takže vy, co vyhledáváte adrenalin, doporučuji, předpokládám, že sežrat Vás nenechají, už to nějaký ten pátek provozují a určitě by toho byla plná média. Pro ty, kterým k životu stačí nižší hladina, doporučuji okruh bez šelem, nebo minimálně chvilku pozorovat chování lvů v autě za plotem, než se rozhodnete, zda chcete vidět lvy opravdu z blízka. Než do Safari parku vyrazíte, ověřte si, zda není nutné zakoupit vstupenku online. My jsme ji objednávali až v autě a obratem přišla na email. Přeji hezkou zábavu a co nejvíce zážitků. Budeme rádi za Vaše zkušenosti nebo fotografie.