„PŘÁLA BYCH SI, ABY DCERA BYLA ŠŤASTNÁ A SPOKOJENÁ.“
Jsem třiadvacetiletá máma roční holčičky. Ještě před narozením dcery bohužel její otec skončil ve výkonu trestu a já zůstala sama, bez peněz, bez podpory a bez stálého bydlení. Nebýt mámy, nevím, co by s námi bylo. Abych nepřišla o dceru, šla jsem bydlet k ní a jejímu příteli do malého 1+1. Spaly jsme s malou v kuchyni a bylo to dlouhodobě neudržitelné. Dcera byla hlavním důvodem, proč jsem to celé vydržela a nakonec se zase zvládla postavit na vlastní nohy. Slíbila jsem jí, že pro ni udělám vše, aby byla šťastná. Nyní jsme s dcerou ve vlastním bytě. Na pro nás nedostupnou kauci nám přispěla nadace. I tak je ovšem naše finanční situace na hraně. Když zaplatíme tržní nájemné, na živobytí nám moc nezbývá. Máme i zažádáno o městský byt, kde by bylo nájemné pro nás přijatelnější, ale zatím to musíme zvládnout takto. Moc by nám pomohla jakákoliv materiální pomoc.
