„MÝM NEJVĚTŠÍM PŘÁNÍM JE MÍT ZDRAVÉ DĚTI A KLIDNÝ ŽIVOT.“
Martina má v péči dva syny, Petra (11 let) a Radka (22 let), který má Downův syndrom. Petr se dobře učí, rád sportuje. Jeho velkým přáním je, aby se stal úspěšným sportovcem. Radek studuje Střední speciální školu. Jeho největším přáním je, být samostatný.
Martina má teď před sebou nelehký cíl. Musí co nejdříve odejít od svého manžela, Petrova biologického otce. Důvodem je domácí násilí, kterého se na ní opakovaně dlouhodobě dopouští. Dlouhých 8 let se to snažila před dětmi skrývat, aby je ochránila. Nyní už to nejde a ví, že jediné řešení je „nový život, někde jinde“.
Pro paní Martinu je to velice těžké rozhodnutí. O sebe se nebojí, bojí se o své syny, jejich psychiku, jak to vše zvládnou. V současné době se se svým manželem rozvádí. On ale nespolupracuje, dělá naschvály, snaží se vše prodlužovat. Policistům, kteří jsou často voláni, vypráví, že on je obětí domácího násilí. Petrovi vypráví, že když byl malý, musel mamince Martině platit, aby se o něj postarala, že se musí zamykat v ložnici, protože ho chce Martina zabít. Celá rodina má strach z toho, když táta přijde domů… „Bude opilý? Co bude říkat? Co udělá? Bude křičet?“ Petra trápí, jaký jeho otec je. Bojí se toho, aby nebyl stejný. Přál by si, aby se otec změnil a zajímal se o něj.
Rodině by pomohlo psychologické poradenství.
