„MÁM JEDINÉ PŘÁNÍ, ABYCHOM UŽ MOHLI ŽÍT V KLIDU, BEZ STRESU, STRACHU A SMUTKU.“
S otcem Vojty jsme se rozešli necelý rok po jeho narození. Zůstali jsme bydlet blízko u sebe a on si pak Vojtíška nepravidelně brával. Nebylo to úplně jednoduché, ale já jsem pořád doufala, že když má Vojtíška u sebe, bude se chovat zodpovědně. Bohužel postupně vyplývaly na povrch různé věci. Bývalý manžel si Vojtíška třeba zapomněl vyzvednout ve školce nebo ho tam ani ráno neodvedl. Občas mi i připadal opilý, ale doufala jsem, že se mýlím. (Celý příběh bude zveřejněn se zpožděním z důvodu zachování anonymity a bezpečí rodiny.)
Rodině pomůže psychologická i materiální pomoc.
